Pokud se rozhodnete si své obydlí postavit z přepravních kontejnerů, je třeba vybrat ty správné kousky, které budou vhodným základem pro Vaši stavbu. Základem naší stavby jsou námořní kontejnery. Námořní proto, protože jsou pevné, stabilní a mají nostnost až 26tun vybavení. Běžné skladovací kontejnery mají mnohem menší zatážení a tuhost rámu. Námořní kontejnery je možné při plném zatížení postavit na sebe až do výšky osmi pater!

Běžných tipů námořních kontejnerů, vhodných ke stavbě, je několik:

„20“ stop tedy cca 6m

„40“ stop tedy cca 12m

„40HC“ stop tedy cca 12m s větší výškou

Přesné rozměry běžných typů kontejnerů můžete najít třeba zde.

…je samozřejmě spousta dalších typů a velkostí, ale jsou to víceméně různě upravené ty zmiňované. Kupříkladu s otevřeným stropem, zpevněným stropem bez bočnic nebo mrazící či pouze chladící. Cena těchto specialit je však o hodně vyšší, jak cena těchto základních. Především proto, že se jich jednoduše tolik nevyrábí a ani se jich příliš přepravní společnosti nezbavují formou prodeje.

Námi pořízené kontejnery pro stavbu se označují „40HC“. Zvolili jsme tento typ proto, že tento kontejner je 40 stop dlouhý, což je 12,036 metrů a v provedení „HC neboli High Cube“ má kontejner výšku 2,697m. Jedná se o venkovní rozměry kontejneru. Vnitřní prostory jsou cca o 11 cm menší. Běžný kontejner „40“ má výšku pouze 2,392m a nebyl by tedy vhodný pro vytvoření prostorů pro bydlení. Výška místnosti, kterou udává norma je 2,5m. Výtah z normy pojednávající o výšce místností v obytných prostorech rodinných domů je kupříkladu zde.

Nový lodní kontejner předpokládám nikdo z Vás kupovat nebude, jeho cena se pohybuje přes 100 tisíc korun. Cena použitého námořního kontejneru se odvíjí od lokality, kde jej budete nakupovat a také od jejich počtu. Běžně se cena použitého námořního kontejneru „40HC“ pohybuje v rozmezí 45 až 65 tisíc korun. Záleží totiž také na jeho stavu, protože je jednoduše použitý.

Je třeba si uvědomit, kde se vlastně kontejnery po většinu času své životnosti nacházejí a jak se používají.

Způsoby využití námořních kontejnerů

Námořní kontejnery se používají především k přepravě materiálu, výrobků a zboží, a to nejen na vnitrozemských, ale především námořních trasách přepravců. Proto můžete uvnitř kontejnerů najít zbytky různých materiálů, ať už sypkých nebo tekutých ve formě různých louží na podlaze nebo fleků na stěnách či stropě. Většinou je možné je rychle odstranit WAPkou s přídavkem čistícího prostředku nebo mechanicky vymetením nebo vysátím. Nejhorší bývají ropné vedlejší produkty, především pro výrobu plastů a syntetických pryží, které neskonale páchnou a kontejner je potřeba nechat hodně dlouho vyvětrat. Především v podobě skvrn na dřevotřískové podlaze kontejnerů. Proto si na tyto kontejnery při výběru dávejte pozor a raději zvolte, pokud máte možnost, nějaký jiný.

Způsob manipulace s kontejnery a překládání

Pro manipulaci s kontejnery na překladištích se používají speciální nakladače, které jsou schopné manipulovat s kontejnerem, který je maximálně zatížený to znamená i dvacetičtyřmi tunami materiálu uvnitř. Protože se jedná o velké stroje, je vždy otázkou šikovnosti obsluhy, jak s kontejnery zacházejí. Z vlastní zkušenosti vím, že většinou jsou pracovníci při nakládkách v časovém presu a tak se s manipulací „moc nemazlí“. Stejná situace je při nákládkách samotného obsahu přepravovaného materiálu do kontejneru. Proto kontejnery bývají často nejen podřené, ale často také proražené, či jinak poškozené. Proto je potřeba si kontejner při nákupu pořádně prohlédnout. Především kontrolovat poškození nosného rámu z profilů I ve spodní části kontejneru, kolem rámu takzvaného královského čepu (pro přepravu prostřednictvím kamionové dopravy) a také kontrukce rámu po obvodu kontejneru. Případná deformace trapézového plechu, který slouží jako výplň stěny v rámu, není až tak na škodu. Jedná se v podstatě „pouze o kosmetickou vadu“, protože málokdy se stane, že narazíte na kontejner k prodeji, který nemá alespoň jeden škrábanec.

Kde se kontejnery mohl nacházet

Námořní kontejnery se používají především k námořní přepravě materiálu. Agresivita slané vody a především areosolu, který obsahuje mořský vzduch, je mnohonásobně vyšší, jako běžná sladká voda. Proto téměř každý kontejner trpí korozí. Představte si, že kontejner mezi terminály, kde stojí většinou na betonu, tráví i několik měsíců na lodi plující po otevřeném moři. Zde ho zmítá chvíli bouře a sprcha slané vody a následně nelítostná intenzita slunečního záření, případně mráz při přepravě po severním ledovém oceánu.

Proto je potřeba si pečlivě vybírat z nabízených kontejnerů. Prodejci to vše vědí a proto jsou většinou vstřícní k zákazníkovi a rádi poradí s výběrem. Osobně mám velmi dobré zkušenosti s výběrem a nákupem kontejnerů ve společnosti Caru. Jednal jsem a vybíral s panem Čermákem v Brněnské depu a terminálu. Je velmi vstřícný, v oblasti kontejnerové přepravy má dlouholeté zkušenosti a dokonce zařídil i veškerou organizaci dopravy, naložení a vykládky vybraných kontejnerů.

Jedním za tří důležitých vlastností naší nové energeticky nezávislé stavby je její mobilita a to i po sestavení a zprovoznění. Nechceme se vázat na konkrétní pozemek a mobilheim je pro nás dost extrém. Proto jsme zvolili jako základ námořní kontejnery. Tento hotový a kvalitní základ zaručí následující parametry základu konstrukce:

• pevnost a stabilitu – protože jejich nosnost je až 30 tun obsahu a je možné jich stavět až osm na sebe při plném zatížení, tz. při 30ti tunách na kontejner
• tuhost konstrukce pro přepravu – kombinace ocelového rámu a trapézového plechu jako výplň rámu zajistí stabilní prostředí pro uchycení vybavení, zateplení i vnitřních konstrukcí i skleněných výplní
• unifikované rozměry pro přepravu – převážet je možné hotovou konstrukci na běžném návěsu určeném pro přepravu lodních kontejnerů (ovšem kvůli zateplení pouze jako nadměrný náklad)
• jednoduchost složení a rozložení kontrukce – spojky rámů jsou také k zakoupení
• pevná podlaha – nosnost podlahy kontejneru je zmiňovaných 30 tun, tudíž stabilní podklad pro jakýkoliv povrch podlahové krytiny a to včetně zateplení zevnitř i z venku
• možnost nákupu použitých kontejnerů – cena použitého kontejneru je i třetinová jak nového a je velmi příhodná pro základovou konstrukci stavby

Pokud se rozhodnete také využít pro základ vaší stavby použité kontejnery, je možné vybírat z několika velikostí. Osobně doporučuji vybírat z kontejnerů o velikosti 40 stop a s označením HC (High Cube) z toho důvodu, že výška kontejneru o 30cm převyšuje výšku stropu běžné místnosti a je možné ji využít pro vytvoření podhledů, kde schováte nejrůznější rozvody sítí, zateplení nebo rozvody rekuperace vzduchu a podobně.

Nyní krátká reportáž z nákupu a výběru použitých kontejnerů ve firmě www.caru.cz a její brněnské pobočce, která kontejnery nabízí. Můžu jen doporučit jejich osobní přístup. Pokud o však chcete hledat i jinde nebo jste z jiné lokality jak Brno, můžete hledat třeba zde.

Na stránkách probuzeni.blogspot.cz jsem našel krásný článek, který přesně popisuje moje rozpoložení v souvislosti s našimi závislostmi.

Být ostrovanem uprostřed lesa je štěstí, říká o svém energeticky soběstačném domě K. Otýs

Většina společnosti má jasno v receptu na štěstí: Mít spoustu peněz, hromadu drahých věcí, byt na nejhodnotnějším pozemku ve městě, napojen na všechny sítě, opečováván státem i co největším množstvím spoluobčanů.

Recept je to známý už pár tisíc let a zatím jen nemnozí přicházejí na to, že nefunguje. Přináší nám všechno možné, ale skutečné štěstí ne.

Před rokem jsme s naším dnešním hostem Karlem Otýsem mluvili o tom, proč …… celý článek

Se zajímavou myšlenkou, využít energie větru v domácím prostředí, přišli tvůrci projektu WindCube. Jedná se o obdobu přeměny solární energie na energii, která je použitelná v domácnosti. V tomto případě, jde však o přeměnu energie větru. Princip spočívá ve spojení většího množství menších větrných turbínek na povrchu stěny domu. Jedná se o modulární systém, který je možné rozšiřovat dle finančních možností investora nebo při potřebě většího výkonu. Podrobnosti o tomto projektu v češtině najdete zde, v angličtině nebo toto video na youtube.

Pokud máte dobře zateplený dům, největší plocha, kterou Vám uniká teplo, jsou okna. Samozřejmě, že čím více vrstev skel a prostoru s plynem v oknech máte, tím menší tepelný únik mají. Dnes jsou okna běžně dvouvrstvá, čím dál častěji však výrobci dodávají okna tří a vícevrstvá. To, že utíká nejvíce tepla okny je obecně známé a proto naše babičky a dědové stavěli domy s co nejmenšími okny nebo tepelný únik často kompenzovali těžkými záclonami. V dnešní moderní, energeticky náročné době, se však staví domy s velkými okny a závěsy již používá málo kdo. Všichni, kteří si tuto skutečnost uvědomují a jejich finanční možnosti to dovolí, si již pořídili tepelně izolující venkovní žaluzie, které únik tepla omezí. Největší tepelná ztráta okny je v zimě v noci, kdy venkovní teplota klesne mnohem níže jako přes den. Proto je vhodné zamezit úniku tepla v noci přidáním další izolační vrstvy, tedy stažením žaluzií. Za tmy přece ven ani vidět nepotřebujeme. Ráno, hned jak vyjde sluníčko, pak žaluzie vytáhnout a využít schopnosti dopadajícícho slunečního zaření ohřát podlahu v místnosti, ikdyž je venku hluboko pod bodem mrazu.

Cena žaluzií se však pohybuje kolem 3-10tisíc za jedno okno běžné velikosti a to podle způsobu „uklízení“ lamel do krytu, v závislosti na možnostech a profilu, ve kterém se žaluzie mohou pohybovat nebo na izolačních schopnostech lamel. Cena se odvíjí také od způsobu zpouštění a ovládání, zda mechanicky nebo elektricky s dálkovým ovládáním. Výdaj za pořízení pak může vystřelit hodně vysoko a rozhodování při nákupu, kolik do venkovních žaluzií investovat, může hodně ovlivnit i vlastní přesvědčení, že nám to přinese úsporu na výdajích za teplo.

Proto pokud máte chuť vyzkoušet, kolik energie Vám útíká okny, přináším Vám jednoduchý, ale velmi praktický TIP, jak začít šetřit draze zaplacenou tepelnou energii bez velkých nákladů na test samotný.

Pro realizaci budete potřebovat pouze kus lepenky z větší krabice třeba od spotřební elektroniky, ruličku hliníkové fólie (staniolu), běžné kancelářské lepidlo a nůžky.

Z lepenky vystřihněte obdelník o velikosti, která přesně odpovídá velikosti skleněné výplně tak, aby se v profilu rámu kolem skleněné výplně zpříčila a bez nutnosti fixace sama v rámu držela. Připravenou lepenku pak natřeme po obvodu a úhlopříčkách lepidlem a na takto připravenou podložku nalepíme po celé ploše hliníkovou folii.

Vzniklou odraznou plochu večer po setmění vložte do rámu okna plochou pokrytou hliníkovou folií směrem do místnosti. Hliníková odrazná plocha velmi omezí ochlazování vzduchu v místnosti kontaktem z chladnou plochou skleněné výplně, která je ochlazována studeným vzduchem proudícím kolem okna z venkovní strany. Uvidíte, že rozdíl bude znatelný……

Své zkušenosti z pokusu můžete napsat do komentářů pod tento článek. Rád bych zjistil, zda to není pouze můj pocit, že je v místnosti tepleji 😀

Motivací pro tento pokus pro mě byl tento článek.

Mám pocit, že to zní jako moto z reklamy ve 22 století, ale věřte mi. MANu ani neprodávám, ani nevyrábím, ani netestuju a píše se rok 2015 😀 Pouze mě myšlenka energeticky vyváženého jídla hotového za pár minut a kdykoliv, když potřebuju, docela nadchla. Vím, že to přímo nesouvisí s tématem tohoto serveru, ale potrava pro obyvatele domu bez sítí, je také v podstatě jedna z energií. Proto bych se rád podělil o svou první zkušenost.

Stejně jako spousty ostatních lidí, řeším i já často situaci, že nemám ve svém uspěchaném životě čas na to, abych se v klidu posadil a vychutnal si své jídlo, porci energie, kterou mé tělo potřebuje. A proto jsem se rozhodl otestovat hotový produkt české firmy, který je určen nejen pro takové, jako jsem já. Byl vytvořen pro dospělé a svou nutričně vyváženou skladbou vyhovuje jak při běžné zátěži, tak sportovcům a těžce pracujícím lidem. Vyhovuje také veganům a vegetariánům, kteří mají mnohdy velmi přísná pravidla pro konzumaci potravin a vzhledem k absenci některých typů živin v potravě je musí doplňovat alternativním způsobem.

Pokud Vás zajímá jak MANA vypadá nebo jak dopadla moje první ochutnávka, koukněte na toto video.

Další informace o produktu najdete na http://www.mojemana.cz

Spousta lidí mi píše, že je to odvážný krok, jít do neznáma a nenakupovat energie od dodavatelů a vyrábět si je sám. Také píší, že perpetum mobile neexistuje a že spousta generací již energie nakupuje a tak je správné zůstat při starém osvědčeném principu. Fajn. Fajn. Fajn. Máte pravdu. Proč měnit něco co již dlouhé roky funguje? Lidi, PROBUĎTE SE ! Protože platíte svou prací a svým časem v životě za něco, co NEPOTŘEBUJETE !

Na toto téma se dá polemizovat dlouhé večery při LED osvětlení, které je napájené z baterie, která je nabíjena solárním systémem, třeba jako naše SvětloZdarma.cz 😀

…uznávám, trochu jsem to přehnal. Hned si takto dělat reklamu na vlastní produkt. Dobře, tak zajdeme za někým jiným, komu to funguje také a také o tom veřejně hovoří. Na serveru AC24.cz byl zveřejněn článek s rozhovorem s Filipem Procházkou, který již více jak 6 let používá pro provoz svého domu alternativní zdroj energie – slunce.

Minulý článek se věnoval vodě a hospodaření s ní v domácnosti a v domě. Dnes si zrekapitulujeme naši závislost na energii, kterou vyžaduje většina zařízení, které jsou v naší domácnosti, tedy elektrickou síť. Pěkně si elektrospotřebiče probereme postupně, aby jste zjistili, jaké žrouty doma máte a na konci článku si vysvětlíme, co jednotka W (Watt) vlastně udává, a jak je možné přepočítat tuto hodnotu na peníze.

Začneme Televizí. Dle velikosti od 60 do 200W (včetně TV tuneru a satelitního přijímače, které mají příkon kolem 20W) a moc nezáleží na tom, jak hlasitě hraje. Rozdíl v příkonu, když jede „na plné pecky“ je maximálně do 5W nad příkon s vypnutným zvukem.

DVD přehrávač i satelitní přijímač se příkonově pohybují každý kolem hodnoty 50W.

U pračky opět záleží na velikosti, ale při běžném praní se příkon pohybuje v rozmezí od 30 do 180W. Pračka však vykonává i činnosti, které vyžadují více energie, tz. pokud ždímá, pak je příkon kolem 220W a pokud ohřívá vodu na požadovanou teplotu, tak dokonce i 2200W (ano, nezmýlil jsem se v desetinné čárce, jde o 2,2kW příkonu).

Žehlička je také pěkný žrout. Příkon běžné žehličky je kolem 1000W, pokud netopí je nula, jakmile zapne termostat, papá energii o stošest.

Běžná HiFi věž nebo rádio přijímač má příkon minimální a je v okolí 30W.

Příkon počítače hodně záleží na jeho vybavení a na tom, jak je moderní. Obecně čím modernější je počítač, tím má menší příkon. Starší počítače s klasickým monitorem mají příkon od 130W až do 400W. Příkon novějších počítačů s LCD monitorem se pohybuje od 80W do 150W maximálně.

Příkon notebooku je na tom o poznání lépe jako běžný počítač s monitorem. Je však hodně závislý na stavu baterie, protože obecně čím více je baterie vybitá, tím má notebook vyšší příkon, ale pouze do chvíle, než se baterie dobije a pak je příkon roven pouze odběru notebooku. V praxi jsem naměřil příkon samotného notebooku 20W, při vybité baterii pak až 60W. Záleží samozřejmě na typu notebooku a především také na velikosti displeje. Na různých typech notebooků jsem naměřil rozdíl i 20W.

Příkon počítačové tiskárny také hodně záleží na typu. Největším žroutem energie je laserová nebo LED tiskárna, která použivá pro technologii tisku zapékací válec toneru. Je to tedy spotřebič, který přeměňuje energii na teplo a tudíž příkon takového zařízení se pohybuje v rozmezí 600 až 1500W. Pokud tiskárnu budete mít zapnutou v pohotovostním režimu (tedy pokud tiskárnu přímo nevypínáte ze zásuvky nebo vypínačem), pak je příležitostný odběr tiskárny cca 500W cca 2x za hodinu v délce cca 5 minut. Tiskárna se totiž průběžně dohřívá, aby se pak při potřebě tisku nemusela dlouho „nahřívat“. Naopak u tiskárny inkoustové je výhodou její malý příkon, kolem 50W, ovšem za cenu zaschnutí inkoustu, pokud ji často nepoužíváte.

Pokud nakoukneme do kuchyně, spotřebiči s větším příkonem jsou varná deska, kde záleží hodně na počtu zapnutých plotýnek, což může činit příkon od 400W do 2400W, mikorvlnná trouba (pokud ji dnes ještě používáte), která má běžně příkon 1200W až 2000W (horní hranice při použití grilu) nebo varná konvice s příkonem až 1600W nebo toustovač s příkonem i 1500W.

Ostatní kunchyňské spotřebiče, jako jsou mixér, ruční šlehač či lednice mají většinou příkon do 200W. Konkrétněji mixér při rozběhu přechodně 160W a při provozu se zatížením do 80W, ruční šlehač polovinu, tz. 80W při náběhu a 40W při běhu pod zátěží a lednice při rozběhu 180W, při běhu pak kolem 100W. Záleží však hodně na velikosti lednice a na tom, zda má mražák. Příkon se pak může liššit až o polovinu.

Pokud elektřinou topíte, pak vězte, že elektrický kotel je pěkný žrout. Příkon kotle může být až 20kW, tz. 20000W (Uff – pozn. autora). Odlehčenou verzí jsou elektrické přímotopy, tz. konvektory, které i tak mají příkon 2500W.

Velkou měrou se také v domácnosti projevuje osvětlení. A to především pokud používáte ještě klasické žárovky. Jejich příkon je přímo napsaný na baňce a pohybuje se od 25W do 150W. Použití klasických žárovek představuje zbytečné výdaje za osvětlení domácnosti, protože v dnešní době existují již modernější a mnohem úspornější možnosti jak osvětlit domov i kancelář. Ale o tom si povíme dále v článku.

Ostatní domácí spotřebiče už pak v porovnání s elektrokotlem nestojí za řeč, takže zmíním pouze holící strojek s příkonem 20W nebo nabíječku na telefon s příkonem do 10W, ale většinou kolem 5W.

Měření provádím přístrojem EMF-1 od firmy Elektrobock CZ, jahož popis najdete na těchto stránkách. Cena měřiče s pohybuje na internetu kolem 400Kč, v hypermarketech kolem 600Kč. Pokud jste v článku nenašli spotřebič, u kterého by Vás zajímal jeho příkon, napiště mi do komentářů o jaký jde a já Vám jeho příkon rád změřím, ať nemusíte přístroj kupovat jen pro toto měření 😀

Zajímavý článek, také najdete na serveru Peníze.cz, který se zabývá stejnou problematikou, ikdyž naměřené hodnoty uvádí trochu odlišné.