Pěstování vlastních potravin nemusí být náročné

Jak již napovídá titulek dnešního příspěvku, přináším zamyšlení nad pěstováním vlastní produkce potravin, konkrétně zeleniny. A pokud k pěstování nepoužijeme žádné přípravky pro hubení škůdců (pesticidy), žádné přípravky pro ošetření půdy a prostředí proti plevelům (herbicidy), ani žádná dusíkatá a neorganická hnojiva, tak můžeme mluvit i o vlastních BIO potravinách.

Eco conceptPro pěstování vlastní zeleniny, pak není potřeba ani zbytečně příliš místa a můžeme jej pěstovat třeba i za oknem v obávacím pokoji nebo v místnosti, kterou nevyužijeme pro jiné účely, není třeba, aby byla příliš vytápěná, ale je vhodné, aby byla místnost s oknem na jižní straně. Pro růst rostlin je potřeba především sluneční světlo. Pěstovat tak zeleninu můžeme i v zimním ročním období, kdy je nedostatek zeleniny a potravin, které jsou pěstované v přirozeném venkovním prostředí a většina zeleniny v supermarketech, ale i na pultech malých obchodů pochází z produkce foliových plantáží ve Španělsku a jižních zemích, které především v zimním období fungují doslova jako fabrika pro výrobu zeleniny pro zbytek Evropy. Pro pěstování se používá především technika hydroponie (pěstování rostlin ve vodném roztoku) viz toto video. Tato technologie sice zabraňuje, aby se k rostlinám dostali škůdci, ale pro urychlení růstu a produkce, jsou pěstírny velmi intenzivně dohnojovány velmi agresivními hnojivy, která zároveň zabraňují kazení zeleniny a také ovoce při jeho dopravě do supermarketů a ke spotřebiteli a zároveň umožňují dozrávání v průběhu této cesty. Ovoce se tedy sklízí ještě nezralé a dozrává až při cestě k tomu, kdo si jej koupí. U většiny zeleniny tomu tak sice není, protože se sklízí až při dozrání, což je dáno tím, že je podstatně odolnější proti hnilobě jako ovoce, nicméně hnojiva, která velmi urchylují růst, jsou používána také. Výsledkem je sice krásná, velká a nezkažená zelenina, ale když si připočítáme, jak dlouho trvá od sklizně po konzumaci doprava ke spotřebiteli, není bez pochyby, že zelenina musí být „nadopovaná“ látkami pro udržení vzhledu. Vzpomínám si také na slova své babičky, která vždy říkala, že „Jablko, ve kterém není červík, není zdravé, protože pokud se do něj červík nepustil, asi mu nechutnalo !“ 😀

Abychom eliminovali výše uvedené skutečnosti, můžete se pustit do pěstování potravin svépomocí. Několik zajímavých tipů můžete nasát na těchto stránkách nebo případně zde, kde se mluví i o pěstování zeleniny na balkoně 😀

Vzhledem k tomu, že se chystám pěstovat také potraviny (zeleninu) svépomocí v průběhu celého roku, ve skleníku, který bude součástí našeho nového obydlí, budu vás průběžně informovat o tom, jak se nám to daří. Prozatím Vám přeji hodně úspěchů a pokud máte jakoukoliv zkušenost s touto problematikou, napište ji do komentářů pod článkem. Budu velmi rád za příspěvky a předpokládám, že i ostatní čtenáři se rádi přiučí.

Jsem (ne)závislý?!

Dnes byla neděle, tiredmanletní slunečný den plný pohody v přírodě s rodinou, v průběhu kterého jsem chtěl sám sebe proklepnout, zda jsem schopen přežít bez nutnosti sáhnutí do zásob nebo využití nákupu v obchodě, ať už čehokoliv. Výsledek: Stejně jako většina ostatních – NE :-/ Musím konstatovat, že jsem závislý na civilizaci. Na službách, energiích, potravinách a vodě, kterou nakupuji. Pokud jste závislí, stejně jako já a rádi byste s tím něco udělali, pojďme se zamyslet nad jednotlivými závislostmi.

Závislost na energiích představuje především topení v zimě a chlazení v létě. V současném teplém počasí jsme si zvykli svá obydlí ochlazovat pomocí klimatizací, ikdyž naši předkové využívali mnohem méně finančně i technologicky náročnějších řešení, která využívala fyzikální zákony bez potřebných energií.heating

Naopak otop objektů k bydlení i práci, v chladném zimním období a v našich zeměpisných šířkách, je nevyhnutelný. Vše záleží pouze na odolnosti objektu uchovat teplo, případně schopnosti jeho akumulace. Tedy pokud pominu objekty typu ZeměLoď a jim podobné.

Se závislostí na elektrické energii je možné se setkat na spoustě míst kolem nás a nemusíme chodit daleko. Stačí se rozhlédnout. Málokdo se dnes holí břitvou nebo mechanickým holícím strojkem, ruční šlehač už je také v málokteré domácnosti a spousta dalších jako jsou notebook, telefon a televize leží opodál. A to už vůbec nemluvím o zástupcích takzvaných bílých spotřebičů jako jsou pračka, lednice, mikrovlnná i obyčejná trouba, varná deska nepočítaje větší množství různých dalších kuchyňských pomocníků jako jsou roboti, mixéry, varné konvice a kávovary. Ano, je jich velká spousta a všechny tyto spotřebiče by jste bez elektrické energie mohli zahodit! Takže i v této oblasti jsem zjistil, že jsem závislý!

Po výletě s dětmi šupajda do sprchy a tudíž ohřát vodu. Ohřev teplé užitkové vody je snad nejlépe pořešená závislost. Spousta lidí ji totiž vyřešila solárním ohřevem vody, případně zbytkovou energií z fotovoltaického systému. Tudíž tuto závislost není třeba moc rozvádět.

Tento článek píšu v době, kdy celý dům spí a já sedím v obývacím pokoji, s notebookem v klíně a na gauči pod lampou. A v tu chvíli jsem si uvědomil svou další závislost a to závislost na světle. Od dob čtyřicátých let minulého století, od smrti Thomase Alva Edisona se hodně změnilo a to nejenom ve využití jeho tehdy převratné technologie, ale změnil se především přístup civilizace k práci, protože díky umělému osvětlení je možné pracovat nejen v době slunečního svitu, ale také v noci, kdy slunce nesvítí.

Další nespornou závislostí je nutnost používat, ať už k pití nebo vaření, tak k mytí, chlazení a ostatním činnostem vodu. Ano, závislost na pitné vodě je také jedna z nejdůležitejších. Mnozí sice podotknou, že vody je dostatek a že mají vlastní studnu, kde je pitná voda, tudíž mají tuto závislost pořešenou, ale takových idálních zdrojů pitné vody, s nástupem dusíkatých hnojiv, herbicidů a pesticidů, používaných v zemědělství, čím dál více ubývá. Mimochodem pokud mátě vlastní studnu, jak často děláte rozbor v laboratoři? Odebíráte vodu z vodovodního řádu? A myslíte, že je tam voda v pořádku? Kupujete pouze balenou vodu na pití? To je opravdu drahý způsob a ne zrovna ideální z hlediska kvality vody!

Další a jednou z nejdůležitějších závislostí je závislost na nakupovaných potravinách. Ale ruku na srdce, víme co jíme? A vegetablenaopak dokáže někdo z nás říct: „Jsem soběstačný výrobou vlastních potravin, zeleniny, ovoce, masa a mléčných produktů“? Pro všechno dnes jdeme do obchodu, kde to máme zabalené v pytlíku s cenovkou.

Závislost na ostatních výrobcích, tz. nepotravinách je také velká. Nakupujeme čistící, prací a další pomocné prostředky, nástroje, přístroje a další produkty, které používáme běžně v domácnosti. Nejzávažnější je podle mého názoru současný přístup k nákupu produktů. Protože nabídka převyšuje poptávku, cena produktů jde razantně dolů a namísto opravy starého produktu zhodnotíme, že již je morálně a designově zastaralý a raději koupíme produkt nový, než abychom přemýšleli nad opravou produktu starého. Vždy si to ještě obhájíme, že to stojí pár korun a za ty peníze se to přece nevyplatí opravovat, že :-/ a s tím úzce souvisí závislost na likvidaci odpadů a ostatních službách souvisejících s likvidací nepotřebných věcí.

Pokud bychom shromažďovali všechny již nepotřebné věci a nebyl by nikdo, kdo by je likvidoval, za chvíli by jste si doma neměli ani kamodpad stoupnout. No jen si vzpomeňte, kolik jste za posledních deset let měli doma mobilních telefonů. 3 nebo 5? 😀 Likvadace odpadů z domácnosti je totiž také obrovský byznis. Ke každému elektronickému výrobku, totiž z našich kapes při nákupu platíme tzv. ekologickou daň, která se použije pro následnou likvidaci výrobku až doslouží. Také z každého litru

nakoupené vody, zaplatíte stočné. A je jedno jestli ten litr vypijete a následně vymočíte nebo jestli se s ním osprchujete nebo zalijete záhon.

Prostě platíte a platíte a peníze vám mezi prsty protíkají do kanálů. Vy jste samozřejmě nuceni peníze vydělávat a vydělávat a pak vám mezi prsty neutíkají jen ty peníze, ale i život a po přečtení tohoto článku najednou procitnete. Rozhlédnete se kolem sebe a zjistíte, že je Vám 50 let a nejlepší léta máte za sebou a uvědomíte si, že jste vlastně celý život trávili v práci kvůli tomu, aby jste si mohli dovolit nakupovat služby, které vlastně vůbec nepotřebujete, protože je spousta mnohdy i jednoduchých možností, jak se zbavit závislostí o kterých jsem se zmiňoval.

A o tom, jak je možné úplně odstranit nebo alespoň zmírnit uvedené závislosti, se budeme postupně zabývat v seriálu článků, které budou zveřejňovány na serveru www.zijemebezsiti.cz. Pokud Vás tato problematika zajímá a máte zájem změnit svůj život a být nezávislým, zaregistrujte svou mailovou adresu ve formuláři vpravo nahoře na této stránce a neunikne Vám žádný z příspěvků, který bude zveřejněn na toto téma na tomto serveru.

No a pokud Vás napadá nějaká další závislost, vyjma závislosti na alkoholu, drogách, kofeinu a třeba cukru (ale to by bylo na další vyprávění), na kterou bychom se měli zaměřit nebo by jste se rádi pochlubili jak jste své zavislosti vyřeliši Vy, napište komentář pod článek. Rád se přiučím sám, ale věřím, že informace přijde vhod i spoustě čtenářů tohoto příspěvku.

Nebia – úsporná sprcha

Rád bych se s Vámi podělil o velmi zajímavý projekt, který má už jen 21 dní ke konci příspívání na kikstarteru a kterým na facebooku přispěl Mirek Kopi.

Jedná se o sprchu, která nevytváří krůpěje vody, tak jakoběžná většina sprchových hlavic, ale pouze intenzivní mlhu. Díky tomuto efektu dochází až k 70ti % úspoře vody při stejné intenzitě sprchování. Vzhledem k tomu, že ušetříte vícenebiacom jak polovinu vody, je třeba také podotknout, že dojde také k úspoře při ohřevu vody, protože stačí ohřát pouze polovinu vody. Úspora se tedy projeví dvakrát. Při kombinaci s termoventilem a výměníkem (příspěvek na facebooku od Filipa Novotného vlastní výroby nebo Jana Drchala v podobě konkrétního výrobku společnosti EkoWatt), který získává teplo ještě z odpadní vody zpět pro předehřev studené vody do sprchy, pak získáte velmi úsporné a sofistikované řešení sprchování pro zamýšlený energeticky nezávislý dům.

Projekt najdete na těchto stránkách nebo přímo zde na kikstarteru.

Ještě o vodě aneb jak prát prádlo ekologicky a šetrně vůči kulturám v kořenové nebo domovní čističce

Prát prádlo v potoce, jako v pohádce „Tři oříšky pro popelku“, by při dnešních technologiích byl pořádný kus cesty nazpět a tudíž vrátit se k ručnímu praní, za cenu šetrnějšího přístupu k přírodě, po našich manželkách a maminkách rozhodně chtít nemůžeme 😀

Vše je otázkou kompromisu a nasazení kombinace moderní technologie a starých dobrých receptů babek kořenářek. pracka_ecoPřevedeno do praxe je v dnešní době schůdná cesta praní prádla v běžné automatické pračce, která je napájena z obnovitelných zdrojů energií, jako je solární fotovoltaická elektrárna, zásobena dešťovou vodou ze střechy domu a odpadní voda je po odstátí a regeneraci v kořenové nebo domovní bakteriální čističce opět použita pro zavlažování záhonů na venkovní nebo zimní zahradě.

15 let zkušeností s alternativním způsobem praní prádla je dostatečný kopec informací i pro zkušené ženy v domácnosti. Pokud tedy přemýšlíte o změně a to ať už z důvodu stavby energeticky nezávislého bydlení nebo jen chcete vlastním přičiněním odlehčit přírodě, rád bych touto cestou sdílel zkušenosti paní Anny, které můžete nasát v kurzu ekologického praní.

 

Zajímavé zamyšlení o využitelnosti energií pro dům

Energie, které lze pro provoz domácnosti využít, jsou v přírodě běžně dostupné, ale spoustu lidí využívá z pohodlnosti téměř na 100% nakoupené energie od dodavatelů a ignoruje tím přirozené zdroje, zcela zbytečně vyhazuje své peníze a navíc se vystavuje riziku závislosti na dodavatelích energií.

Jednoduchý příklad z praxe mluví za vše:

Užitková voda

Před měsícem jsme měli cestu přes Italské Dolomity. Z pramene v oblasti Pontebby jsme natočili plnou 50 konev pramenité vody. Na konev jsem instaloval sprchovou hadici s růžicí, která umožňuje zastavení proudu vody a přepínání velikostí krůpějí proudící vody. Z fyziky si pamatuju, že vodní sloupec o výšce 1m je schopen vytvořit tlak 1bar. Konev jsem postavil na střechu pergoly a každý den jsme se s manželkou sprchovali touto vodou. Jak dlouho byste odhadli, že nám 50l vody vydrřelo? Tři dny? Týden? Co vás nemá 😀 Téměř 14dní. A to jsme vodu moc nešetřili 🙂

showerCelé kouzlo spočívá v tlaku! Tlak vody v běžném vodovodním řádu je v rozmezí 2-4bary (atmosféry jak se říká) a voda tudíž proudí rychleji a více jí použijeme. Přitom tlak je možné regulovat a zeptejte se sami sebe. Dáváte si sprchu vždy na maximum nebo tlak ze sprchy regulujete? Pro příznivce masážnách sprch tento článek sice není, ale pro zamyšlení se nad spotřebou vody, za kterou platíme a kterou jen tak mimochodem kupujeme jako pitnou, je to zajímavý podnět. A to vůbec nemluvím o nahrazení vody pro toto použití filtrovanou vodou dešťovou, kterou navíc můžeme dále použít pro zavlažování záhonu. Ano, omezení je v použití saponátů, ale dnes už je možné v drogeriích narazit na přírodně odbouratelné mycí prostředky.

Inspirací pro toto zamyšlení pro mě byly tento a tento článek.

Inspirace pro použití:

Myšlenkou pro návrh systému využití vody v projektu domu ŽijemBezSítí.cz je tedy využít dešťové vody svedené ze střechy nejprve pro koupelnu (sprcha a pračka) a kuchyni. Znečišťená voda bude dále odváděna do skleníku/zimní zahrady, kde bude použita pro zavlažení v kořenovém systému rostlin a přes drenáž se bude hromadit v jímce, odkud může být čerpána pro další užití na zahradě nebo do nádržky separačího záchodu (pokud nebude použit separační záchod bez potřeby vody). Separační záchody a jejich popis můžete najít zde. Inspirací mi byla návštěva na již existujícím projektu Zemělodě postaveném v krásné krajině okolí města Sázavy.

Přeji Vám krásný den

Dorazilo ke mě zajímavé video které mi mluví z duše

Dorazilo ke mě zajímavé video, které mi mluví z duše a neodpustím si uvézt zde odkaz. Nejdříve jsem přemýšlel, zda se obejít i bez Internetu. Ale pak mi doklaplo, že by jste se vlastně nedozvěděli, jak se nám daří naplnit plán energetické soběstačnosti. Takže to bude ta poslední síť od které se po dosažení cíle odpojíme. A abych to více nenatahoval, tady je to video:

Ze 7+1 :-/ do 3+kk :D

2015-08-04 21.29.35To by jste netušili, co vše člověk z těch věcí, které má doma, nepotřebuje 😀 Po razantních krocích, které jsem popisoval v jednom z předchozích článků, nastala fáze stěhování do 3+kk z původního domu 7+1 :-/

Tento krok byl bezpodmínečně nutný z toho důvodu, že vše jsme si všechno  sebou prostě vzít nemohli, ale také proto, že jsme chtěli radikálně zredukovat počet věcí, které si ponecháme pro následné použití v novém bydlení. Atmosféra byla v některých situacích hodně vypjatá, protože každý z členů naší rodiny má jiné priority, ale podařilo se nám zdárně dosáhnout redukce a zbylé věci odvézt na nové, dočasné působiště.

Dovolte mi malý pohled do kuchyně po nastěhování vybraných věcí 😀

Shrnutí situace bych ponechal na pozdější dobu, protože vzhledem k rychle brobíhajícím událostem nemám nad tím čas přemýšlet a hodnotit.

…další etapa života je za námi !

Dnes jsme oficiálně předali klíče od původního domu novému majiteli a odvezli poslední zabalenou krabici :-/ Stěhování je opravdu náročná procedůra plná strastí a starostí. Avšak díky společnostem jako je http://www.akademiestehovani.cz/, může i stěhování velkých kusů nábytku být jednoduché. Stěhovací firmy dnes již nabízí, kromě samotné přepravy kusů, také služby demontáže a opětovné montáže nábytku. Ušetříte tím nejen čas a své nervy, ale především záda 🙂

Překvapuje mě, co jsme vše za těch 10 let v domě skladovali

Nespornou součástí stěhování do měnších prostor je „redukce věcí“, jak já tomu říkám, neboli likvadace věcí, které dlouhodobě nepoužíváme. Po 10 letech, které jsme žili ve velkém (energeticky náročném) domě, mě opravdu překvapilo, co jsme vše schraňovali. Obecně asi opravdu platí pravidlo, že čím více prostoru máte k dispozici, tím více materiálu schraňujete. Pak nelze jinak, než postupovat podle pravidla: Pokud něco nepoužiju častěji než 1x za 1/2 roku, pryč s tím. Samozřejmě s vyjímkou sezoních věcí 😀 S výhodou je možné použít portál Aukro.cz, kde je možné věci, které ještě za něco stojí, nabídnout tomu, kdo o ně má zájem nebo to rozdat sousedům, kteří mají velké domy 😀 . Já osobně využil obě varianty :-/