Už od malička jsem snil o domě, kde nebude třeba kupovat elektřinu, platit vodu ani odpad. Proč to nejde, proč to tak nikdo nechce? Mám pocit, že dnes už to jde, ale mnozí lidé si z přesvědčení hoví stále na tom stejném zahřátém písečku a málokdo se zamyslí a porozhlédne kolem, aby zjistil, že dnešní technologie nám umožňují říct stop!
A teď to pojmeme všechno od základu jinak! Energie a vše potřebné si máme možnost vyrobit sami a nebudeme se spoléhat na ty, kteří to do teď dělali za nás a my si od nich vše kupovali….jednoduše řečeno, je třeba se vymanit z onoho uzavřeného kruhu, který nás stále nutí každý den chodit do práce proto, abychom si vydělali peníze, které obratem utratíme za něco, co si můžeme vyrobit sami. Buhužel jsme díky své pohodlnosti už zapoměli jak na to. Naši předkové to uměli a tak je třeba se poohlédnout do historie.
Konceptem pro energeticky nezávislé bydlení jsou pro mě tyto předpoklady:
- elektrické energie – použití alternativních zdrojů vítr a slunce, případně voda
- voda – využití dešťové vody a podzemní vody ze studny, z objektu bude vystupovat voda vyčištěná, tz. nebude vytvářet odpadní vody a zatěžovat přírodu – voda bude několikráte v domě použita
- odpady – využít odpad jak surovinu pro vyživování skleníku za předpokladu využití degradibilních mycích a čistících prostředků a separačního záchodu
- vytápění – využít přírodních zdrojů a fyzikálních vlastností domu k maximálním úsporám, včetně energie slunce a větru, v případě nedostatku energií dotápění dřevem
- potraviny – zelenina a některé ovoce si pěstovat pomocí akvaponie ve skleníku, který je součástí stavby a kde dochází k předehřevu vzduchu a jeho výměně se vzduchem v domácnosti pomocí rekuperace
- využití materiálů, které si zaslouží recyklaci – námořní kontejnery, přírodní materiály
- objekt není spojen se zemí a je neustále mobilní bez připojení sítí
Vzhledem k tomu, že už přes dva roky nemáme doma televizi a rádio posloucháme minimálně, je jedinou sítí, kterou uvažuji zavézt to takového objektu, konektivita k Internetu. Především proto, abych mohl s vámi sdílet zkušenosti a předávat znalosti, které díky projektu ŽijemeBezSítí.cz získám 😀
A nyní bych se s Vámi rád podělil o základní náčrtek, jak by měla taková stavba z námořních kontejnerů, bez přípojky elektřiny, plynu a vody vypadat. První obrázek je nákres 8 leté dcerky a druhý z mojí ruky. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná 🙂
Tak tedy, nastal čas se do projektu pustit na plný plyn. Jde se řezat, budovat a zprovozňovat. Držte nám palce, jedeme z kopce 😀
Ta ideová shoda mne zaráží. Akorát mám tři roky náskok a znám uskalí o kterých byste měl vědět. Asi bychom se měli sejít, Mnoho webů včetně toho Vašeho propaguje soběstačnost růžověji než je realita. Ostrovní barák je mnohem energeticky náročnější než jen LED světla. A to mám pračku s ohřevem teplé vody na dřevní peletky, přednostní relé a jiné vychytávky.
To je skvělé a jsem moc rád, že je nás víc, kteří mají stejnou vizi 😀 Technologická řešení, která se nabízí v dnešní době, je spousta. Stačí si jen vybrat a použít. Podle mého názoru však není energetická soběstačnost jen úkol pro techniku. Je to především životní styl a přizpůsobením se fyzikálním a přírodním zákonům. Je třeba jít ruku v ruce s přírodou a ne za každou cenu situaci „lámat přes koleno“ a přehlížet energetické ztráty a ubližovat nejen sobě, ale především přírodě.
Příkladem může být Vámi zmiňovaná pračka. Protože pokud má běžný spotřebitel zažito, že „levnější tarif“ na síti je v noci a běžně tudíž pouští pračku v noci, tak s ostrovním systémem je třeba pracovat diametráln jinak. Tz. využít plného slunečního svitu přes den, kdy má fotovoltaická elektrárna plný výkon a neždímat v noci energii uloženou do baterie. Ale co si budeme povídat, to znáte 😀 Ikdyž řešení praní s ohřevem vody peletkami se mi také líbí, mám v plánu trošku jiné řešení. Pro akumulaci tepla jak pro TUV tak pro topení, budeme mít v kontejnerové stavbě nádrž 900l. Zde se bude ukládat veškeré teplo vyrobené buď fotovoltaickou (9,2kWp) nebo větrnou (0,5kWp) elektrárnou nebo tepelnou energií vyrobenou v krbových kamínkách s výměníkem. Jako záloha je pro případ nouze plánovaná elektrocentrála 2,4kW, ale tu bych chtěl použít opravdu pouze v případě nouze :-/ Protože pereme prádlo buď na 40 nebo 60st., budeme mít mezi hlavním zásobníkem tepla menší výměník cca 30l pro přípravu vody pro pračku. Před praním vždy nastavíme na výměníku požadovanou teplotu vody (jedna z uvedených dvou), ten si během krátké doby vodu připraví odebráním části tepla z hlavního zásobníku (pomocí jednoduchého okruhu s čerpadlem na 12V) a jak bude připraveno můžeme začít prát. Odběr elektrické energie z ostrovní elektrárny v té chvíli bude pouze téměř příkon motoru + elektroniky běz přitápění, tz. cca max. 300W (mám změřeno u naší pračky). A to už je zvládnutelné i přes měnič z baterií 😀 a v noci.
Ohledně našeho setkání, děkuji za nabídku. Těším se na naše setkání a rád Vás osobně poznám. Tuším, že náš rozhovor bude velmi plodný 😀
Ad pračka: Máte pravdu, pokud neohřívá žere jen 300W, ale přestože mám pračku s přívodem teplé vody (pere v teplé, máchá ve studené), vodu si v průběhu cyklu přihřívá. U myčky nádobí, se voda ochlazuje ještě rychleji a vzhledem k tomu, že oba spotřebiče jsou nové – tj. s elektronikou, asi nepůjde jednoduše pouze odpojit 2 kW topná tělesa – spotřebič to pozná. Takže můj výsledek: po dvou letech baterie za 30 tisíc na odpis – přecyklované. Ad generátor: Velmi dobře, že volíte menší výkon: je lepší aby jel déle a špičky vyrovnaly baterie. Testoval jsem 3 generátory. U 5kW se rychle dobijí baterie – což jim neprospívá a pak se naopak dlouho ždímají. Nakonec mám 3kW inventorový, kde otáčky nemají vliv na frekvenci a motor se přizpůsobuje pouze spotřebě – navíc inventorový generátor má menší spotřebu paliva. Používat generátor minimálně je zbožné přání, leč 9 kWp Vás v zimě nezachrání: 9x nula je pořád nula. Já mám jen 3,2 kWp bez trackeru a v zimě vyrobím žalostně málo. Jenom střídač si vezme 50W. Větrník Vám nemusí pomoci – často nefouká ani nesvítí. S 9 kWp budete mít minimálně v létě přebytky (spíš od jara do podzimu), energii nebudete mít jak využít a prodlouží se Vám návratnost investice. O hodně. Kolik kWh budete mít v bateriích? A jaké chcete baterie? Ad využití energie přes den: Já i manželka už chodíme do práce, myslete i na to. Když byla doma, bylo to ještě snadné. Pokud z generátoru nevyužijete teplo 60% energie půjde do luftu. Elektřina je pouhých cca 35%, nevyužitelné vibrace 5%. Daň (spotřební + DPH) na benzin / naftu je 57 resp. 53%. Já plánuji využít řasy: 75% oleje, 25% rostliných zbytků, lze snadno a bez rizika vyrábět i skladovat, lze použít i pro auto, mají obrovskou reprodukční schopnost a potřebují pouze vodu a oxid uhličitý.
P.S. To s tou pračkou se mi zdá zbytečně složité, navíc ztratíte tlak vody a levná 12V čerpadla nemají dlouhou životnost. Dřív jsem to dělal tak, že nazačátku jsem připustil teplou vodu přes šuplík a stačilo mi to. Pračka si sama teplotu doreguluje. To ale nezvládne dítě. Našel jsem i kutila, který umí upravit pračku. U myčky nádobí jsou ještě dva další problémy: některé typy napouštějí před koncem cyklu studenou vodu do boční stěny aby na ní kondenzovala vlhkost a nádobí bylo suché. Těžko zjistíte, která myčka to tak má. My riskovali a koupili Bosch a pouštíme do ní teplo vodu. Je to v pohodě. Problém byl s ekologickými prášky v kombinaci se studniční vodou. Bězné prášky do myčky totiž obsahují fosfáty, které jsou např. v pačkách už zakázané. Na nádobí se vytvářel těžko odstranitelný povlak. Nakonec jsme našli ekologický prášek Claro – bez fosfátů a bez problémů i s tvrdou studniční vodou.
Odkaz na článek SUPER borce, co umí upravit přímo pračku: http://vyrobaprvozuj.webnode.cz/voda-prani-uspory/uprava-pracky-na-teplou-vodu/. Když čtu články na webu, je vidět, jak tomu lidé málo rozumí např. na: http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=138&p=2532
… problém se sušením prakticky způsobuje právě napouštění stěny myčky teplou vodou, která do dalšího mytí bez užitku vychladne a na teplé stěně nekondenzuje vlhkost. My ale máme Bosch a možná změnili technologii … Ad pračka: pokud to vyřeší pouze tím, že pračku připojí na teplou vodu a né studenou vodu, znamená to ztráty při máchání prádla. Prádlo lze máchat ve studené vodě. Ještě bych rád zmínil důležitost ohřevu v akumulační nádrži na optimální teplotu. Snaha ohřívat TUV elektřinou na 80 st. C v době, kdy nepotřebuji topit je často nesmysl: Tepelné ztráty jsou totiž vyšší než při 60 st. C tj. rozdíl teplot interier vs. aku nádrž. Aku nádrž má obvykle jen 5 cm PU izolace. Chce to volit max. 60 st. C a k tomu adekvátní objem dle spotřeby. Dále jsem byl překvapen teplotním spádem u teplovodního podlahového topení. Sytém jsem musel předělat tak, aby teplotní spád byl cca 16 st. C (!) tj. při teplotě zpátečky 19 st. na vstupu 35 st. C . Mám nízkoteplotní kamna na 60 st. Celsia, Podlahové topení jedu bez akumulační nádrže tj. akumuluji teplo jen (přímo) do podlahy (desky a 4 tuny jemného křemičitého písku), medium do podlahy se ohřívá přes deskový výměník (bez termoventilu) na max. 43 st. C – krátkodobě max. 50 st. C. Účinnost kamen zvyšuji měděnou trubkou v komíně. Původně jsem měl teplotní spád max. poloviční a pro můj ostrovní dům to bylo málo. Kamna mám cca 11,5 kW, podlahu 100 m2, podkroví tč. jen temperuji.
Ty stránky http://vyrobaprvozuj.webnode.cz/ jsou velmi inspirativní a Vaše komentáře k problematice také. Vidím, že se mám hodně co učit. Ale i tak zkusím jít vlastní cestou, třeba to bude na oplátku inspirativní i pro vás ostatní 😀
Pro všechny co chtějí topit FVE: Elektrárna o výkonu 1,41kW je schopna za pěkných dnů vyrábět cca 7-9kWh/den, roční výroba je kolem v rozmezí 1390 – 1800kWh po dobu 20.let. V zimních měsících (prosinec-leden) se výroba pohybuje kolem 3-10% výše uvedené což je nevýhodou. Pokud je zdroj tepla pouze odpor, výsledek je triskní – přestože použijete DC proud, který zahřívá topné těleso více, než střídavý proud (AC). O něco lepší je indukční ohřev vody – účinnost 90% tj. COP menší než 1, ještě lepší je speciální elektrolit – COP 2, nejlepší tepelné čerpadlo COP cca 3,6 tj. vyrobíte 3,6x více tepla, než dodáte energii z FVE.
3,6 kW tepelné čerpadlo all-in-one s příkonem 900W lze koupit za 36 tisíc bez cla a DPH.
FV panely mají účinnost kolem 16%, vakuové termické panely 80-90%. Tepelné čerpadlo přesně kompenzuje nižší účinnost FV panelů oproti stejně drahým termickým panelům.