Dnes o elektřině aneb co kolik žere

Minulý článek se věnoval vodě a hospodaření s ní v domácnosti a v domě. Dnes si zrekapitulujeme naši závislost na energii, kterou vyžaduje většina zařízení, které jsou v naší domácnosti, tedy elektrickou síť. Pěkně si elektrospotřebiče probereme postupně, aby jste zjistili, jaké žrouty doma máte a na konci článku si vysvětlíme, co jednotka W (Watt) vlastně udává, a jak je možné přepočítat tuto hodnotu na peníze.

Začneme Televizí. Dle velikosti od 60 do 200W (včetně TV tuneru a satelitního přijímače, které mají příkon kolem 20W) a moc nezáleží na tom, jak hlasitě hraje. Rozdíl v příkonu, když jede „na plné pecky“ je maximálně do 5W nad příkon s vypnutným zvukem.

DVD přehrávač i satelitní přijímač se příkonově pohybují každý kolem hodnoty 50W.

U pračky opět záleží na velikosti, ale při běžném praní se příkon pohybuje v rozmezí od 30 do 180W. prackaPračka však vykonává i činnosti, které vyžadují více energie, tz. pokud ždímá, pak je příkon kolem 220W a pokud ohřívá vodu na požadovanou teplotu, tak dokonce i 2200W (ano, nezmýlil jsem se v desetinné čárce, jde o 2,2kW příkonu).

Žehlička je také pěkný žrout. Příkon běžné žehličky je kolem 1000W, pokud netopí je nula, jakmile zapne termostat, papá energii o stošest.

Běžná HiFi věž nebo rádio přijímač má příkon minimální a je v okolí 30W.

Příkon počítače hodně záleží na jeho vybavení a na tom, jak je moderní. Obecně čím modernější je počítač, tím má menší příkon. Starší počítače s klasickým monitorem mají příkon od 130W až do 400W. Příkon novějších počítačů s LCD monitorem se pohybuje od 80W do 150W maximálně.

Příkon notebooku je na tom o poznání lépe jako běžný počítač s monitorem. Je však hodně závislý na stavu baterie, protože obecně čím více je baterie vybitá, tím má notebook vyšší příkon, ale pouze do chvíle, než se baterie dobije a pak je příkon roven pouze odběru notebooku. V praxi jsem naměřil příkon samotného notebooku 20W, při vybité baterii pak až 60W. Záleží samozřejmě na typu notebooku a především také na velikosti displeje. Na různých typech notebooků jsem naměřil rozdíl i 20W.

Příkon počítačové tiskárny také hodně záleží na typu. Největším žroutem energie je laserová nebo LED tiskárna, která použivá pro technologii tisku zapékací válec toneru. Je to tedy spotřebič, který přeměňuje energii na teplo a tudíž příkon takového zařízení se pohybuje v rozmezí 600 až 1500W. Pokud tiskárnu budete mít zapnutou v pohotovostním režimu (tedy pokud tiskárnu přímo nevypínáte ze zásuvky nebo vypínačem), pak je příležitostný odběr tiskárny cca 500W cca 2x za hodinu v délce cca 5 minut. Tiskárna se totiž průběžně dohřívá, aby se pak při potřebě tisku nemusela dlouho „nahřívat“. Naopak u tiskárny inkoustové je výhodou její malý příkon, kolem 50W, ovšem za cenu zaschnutí inkoustu, pokud ji často nepoužíváte.

mikrovlnkaPokud nakoukneme do kuchyně, spotřebiči s větším příkonem jsou varná deska, kde záleží hodně na počtu zapnutých plotýnek, což může činit příkon od 400W do 2400W, mikorvlnná trouba (pokud ji dnes ještě používáte), která má běžně příkon 1200W až 2000W (horní hranice při použití grilu) nebo varná konvice s příkonem až 1600W nebo toustovač s příkonem i 1500W.

Ostatní kunchyňské spotřebiče, jako jsou mixér, ruční šlehač či lednice mají většinou příkon do 200W. Konkrétněji mixér při rozběhu přechodně 160W a při provozu se zatížením do 80W, ruční šlehač polovinu, tz. 80W při náběhu a 40W při běhu pod zátěží a lednice při rozběhu 180W, při běhu pak kolem 100W. Záleží však hodně na velikosti lednice a na tom, zda má mražák. Příkon se pak může liššit až o polovinu.

rychlovarnakonvicePokud elektřinou topíte, pak vězte, že elektrický kotel je pěkný žrout. Příkon kotle může být až 20kW, tz. 20000W (Uff – pozn. autora). Odlehčenou verzí jsou elektrické přímotopy, tz. konvektory, které i tak mají příkon 2500W.

Velkou měrou se také v domácnosti projevuje osvětlení. A to především pokud používáte ještě klasické žárovky. Jejich příkon je přímo napsaný na baňce a pohybuje se od 25W do 150W. Použití klasických žárovek představuje zbytečné výdaje za osvětlení domácnosti, protože v dnešní době existují již modernější a mnohem úspornější možnosti jak osvětlit domov i kancelář. Ale o tom si povíme dále v článku.

Ostatní domácí spotřebiče už pak v porovnání s elektrokotlem nestojí za řeč, takže zmíním pouze holící strojek s příkonem 20W nebo nabíječku na telefon s příkonem do 10W, ale většinou kolem 5W.

Měření provádím přístrojem EMF-1 od firmy Elektrobock CZ, jahož popis najdete na těchto stránkách. Cena měřiče s pohybuje na internetu kolem 400Kč, v hypermarketech kolem 600Kč. Pokud jste v článku nenašli spotřebič, u kterého by Vás zajímal jeho příkon, napiště mi do komentářů o jaký jde a já Vám jeho příkon rád změřím, ať nemusíte přístroj kupovat jen pro toto měření 😀

Příkon zařízení s údává ve wattech (označujeme W). Spotřebu hodnoty elektrické energie, kterou zaplatíme, získáme jako počet odebraných wattů za hodinu, která se udává ve watthodinách (označujeme Wh), ale častěji používáme výraz kWh, což je tisícnásobek. S touto jednotkou pracuje dodavatel elektrické energie a uvádí jej na všech dokumentech.
Cena 1 kWh se pohybuje dle tarifu dodavatele a také podle lokality. Běžně však v rozmezí 3Kč a 6Kč za dodanou kWh.
A v článku, který bude následovat, se podíváme, jak je potřeba dimenzovat příkon domácnosti, aby byl dodavatel energie schopen pokrýt potřeby všech potřebičů a jak postupovat a počítat v případě, že se rozhodnete jít cestou alternativního zdroje napájení spořebičů, kupříkladu ze slunce (fotovoltaickou elektrárnu), vody (malou vodní elektrárnu) nebo z energie vanoucího větru (malou větrnou elektrárnu).

Zajímavý článek, také najdete na serveru Peníze.cz, který se zabývá stejnou problematikou, ikdyž naměřené hodnoty uvádí trochu odlišné.

 

Komentáře z facebooku

Komentéře

5 thoughts on “Dnes o elektřině aneb co kolik žere

  1. Velice pěkný článek. Chybí tam jen el. trouba. Té jsem se dlouho bál. Protože, ji často nepoužíváme, je to s vodárnou snad jediný spotřebič v naší domácnosti bez štítku A++ nebo A-50%. Vybírali jsme na eShopu typ s nejmenším příkonem: 3,6 kW. Po rozbalení jsem zjistil, že na štítku je 3,3 kW a po několikaměsíčním oddalování v praxi zjistil, že když trouba jede jenom na horko-vzuch je příkon jen 1,3 kW, což je pro náš ostrovní dům bez přípojek naprosto v pohodě. Sušíme v ní i ovoce a zrovna dnes jsme pekli bábovku – pouze na energii z FV panelů.
    Mám ještě technickou poznámku: Příkon není vše. Důležitější než příkon je účinnost. Pokud budu vodu ohřívat el. odporem, spotřebuji hodně energie a vyrobím málo tepla. Pokud ale použiji indukční ohřev 90% el. energie přeměním v teplo a pokud použiji tepelné čerpadlo, vyrobím dokonce 3,6x více tepla, než spotřebuji energie!
    Proto například používáme indukční vařič – dvouplotýnku 1,3 a 1,8 kW. Má velký příkon, ale také vysokou účinnost. Na to abych přivedl vodu do varu, tedy spotřebuji méně energie. A to je v životě bez sítí velmi důležité.
    Filip Novotný, solecito@solecito.cz

    • Pěkný den Filipe. Děkuji za za přínosný komentář. Souhlasím, že účinnost je dalším důležitým parametrem, stejně jako účinník spotřebiče v závislosti na jeho typu, který hodně ovlivňuje „vlastnost vlastní vyrobené elektrické energie“. Abychom čtenářům více přiblížili vlastnosti účinnosti a účinníku, které se projeví v „síle“ vyrobené energie, použil bych následující příklad. Pokud použijme jako spotřebič topnou spirálu, která je tvořena odporovým drátem, je účinnost malá avšak účinník velký. Veškerou vyrobenou energii sice spotřebuji, ale s malou účinností. Existují i nové modernější metody ohřevu, kupříkladu uvedený indukční ohřev. Například u běžného počítače se účinnost, díky použití dvoukonverzního zdroje vyšplhá vysoko, ale účinník je malý (zpravidla kolem 30%). Zde se pak projevuje efekt, kdy musím vyrobit více energie, ikdyž ji nakonec nespotřebuji kvůli nízkém účinníku. Moderní střídače fotovoltaických, větrných i vodních elektráren si s těmito vlastnostmi spotřebičů hravě poradí, jen je potřeba věnovat pozornost hodnotám při návrhu systému a více jej naddimenzovat.
      Existují však i aplikace, kde je potřeba řešit pouze účinnost s příkonem a to jsou ty, kde s používá stejnsměrný proud. Zde se totiž vůběc neuplatňuje účinník. Jedná se především o systémy ohřevu vody, vyrábí je kupříkladu Dražice. Podrobnosti o tomto ostrovním způsobu ohřevu teplé užitkové vody najdete na stránkách http://www.dzd-fv.cz. Také systém světlozdarma.cz na http://www.svetlozdarma.cz pracuje tak, že využivá sluneční energie pro osvětlení domácnosti. U těchto systémů stačí při výpočtu uplatňovat pouze parametry účinnosti a příkon spotřebičů.

      • Dobrý den, zkoumal jsem řešení ohřevu vody DC proudem, jednotlivé nabídky a diskuze plné chyb, co visí na webu. Například lidé nejsou schopni pochopit, že 1000W topné těleso ohřeje vodu více při použití stejnosměrného proudu, než když použiji střídavý proud. Přitom si stačí představit sinusoidu a rovnou přímku v čase na grafu a její vliv na ohřev vody:-) Nutno také podotknout, že u DC ohřevu vody musíte kompenzovat funkci MPPT (maximalizace ziskú), která je součástí lepšího střídače.
        Pokud ovšem použiji slabé tepelné čerpadlo s příkonem pouhých 900W za pouhých 32 tisíc Kč, vyrobím 3,6 kW v teple – tedy ještě mnohem více. Prakticky tím plně kompenzuji výrazně menší účinnost FV panelů (kolem 16%) oproti vakuovým termickým panelům (kolem 80%). To znamená, že mi stačí 2 hodiny resp. 1,8 kWh místo 6,5 kWh. Když si spočítám pořizovací náklady na 1 kW u DC ohřevu, je to šílené!
        Prosím potvrďte nebo vyvraťte mi můj rozbor:
        Máte 6 panelů s účinností max.(!) 21,5%. Panely pro solární ohřev stojí stejně, ale mají mnohem vyšší účinnost cca 80%.
        Z těch 6 ks panelů získáte obvykle max. 1,5 kW el. energie, kterou třeba pošlete do neefektivního 2 až 3 kW přímotopu, který navíc nepojede na 100%, půjde tedy s nižší účinností.
        Moje řešení je energii z FV panelů hnát do tepelného čerpadla. 3,7x nižší účinnost FV panelů tedy kompenzuji COP 3,6.
        Díky 1,5 kW el. energie tedy získám minimálně 3x více tepla.
        A teď cenově: Náklady na DC ohřev vody jsou obvykle 50 tisíc za 1 kW v teple.
        V případě mého řešení to je:
        Tepelné čerpadlo s příkonem 900W včetně odpojené neefektivní 2000W topné spirály (celkový max. příkon 1200W) a zásobníkem vody:
        objem zásobníku 150 litrů
        výkon 3.6 kW
        32 800 Kč bez DPH (umím získat i levněji)
        Celkové náklady na 3,6 kW v teple …. cca 86600 Kč tj. 24055 Kč/kW za 1 kW v teple, tedy přibližně poloviční náklady.

        Ad „řešení naddimenzovat systém“ také nevidím moc slibně, protože 6 krát nula je pořád jen nula. A věřte, že v zimě jste na nule. Předimenzováním systému pouze prodloužíte návratnost investice a zvýšíte vstupní investici. A v létě všechny přebytky ostrovního předimenzovaného systému nevyužijete.

        Řekl bych že lepším řešením, než předimenzovat systém, je eliminace špiček například pomocí přednostního relé (eventuelně PLC), které automaticky odpojí zbytečnou zátěž. To je investice v řádu pár tisíc Kč, nikoliv desítek, či stovek tisíc za předimenzování systému.

        S přátelským pozdravem

        Filip Novotný
        tel. 603 184 319

        • Nápad s využitím tepelného čerpadla ke znásobení zisku energie v podobě tepla je na snadě. Tepelné čerpadlo obecně využívá fyzikálních zákonitostí, které jsou měřitelné a použitelné v praxi. Záleží však na tom, zda jde investorovi o účinnost a efektivitu investice nebo o jednoduchost systému. DC ohřev je sice jednoduchý, ale účinnost je o poznání menší jako při použití tepelného čerpadla, které je složitější na instalaci i náročnější na peněženku.

        • Ještě mě napadá. Při použití tepelného čerpadla pro přeměnu energie z FV na teplo (v podobě ohřevu vody) je jeho využití určitě efektivnější oproti ohřevu běžnou odporovou spirálou. Ovšem je potřeba zabezpečit chod i ve chvíli, kdy slunce nesvítí. A to obnáší akumulaci elektrické energie v bateriích a tudíž se ještě zvýší náklad na pořízení a to nejen na baterie, ale také na výkon měniče a regulátoru dobíječe. Nepodařilo se mi totiž na trhu najít řešení pro běh tepelného čerpadla přímo z FV panelů……

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *