Protože jsem se dostal do stádia, kdy v zimě (kvůli povětrnostním a teplotním podmínkám) buduju v interiéru, narazil jsem na potřebu definovat přesné rozměry prostupů ve stěnách pro okna a dveře do exteriéru. Na tyto přesné rozměry budou navazovat vnitřní plochy a rozvody pro technologii a čidla systému chytré domácnosti jako jsou magnetická čidla otevření dveří a oken, teplotní čidla a podobně.

Rozhodl jsem se tedy tyto prostupy rovnou vybudovat a pracovat s již realizovaným rozměrem na místo práce s imaginárním prostupem a jeho dokončením na jaře. Tyto prostupy do doby než budou výplně oken a dveře zakryji OSB deskou.

Prostupy přes stěnu pro okna a dveře je třeba vytvářet s následujícími ohledy:

• dostatečně pevné tak, aby okenní rám nepružil a tvořil bariéru mezi zateplením a rámem
• s dostatečným tepelným odporem, aby netvořil tepelný most mezi okenním rámem a konstrukcí
• vhodný pro uchycení sádrokartonové nebo sádrovláknité desky v interiéru
• a pro uchycení OSB desky a obkladu v exteriéru

Samotná konstrukce tedy sestává ze smrkové střešní latě 40x50mm, která je uchycena ke kontrukci trapézového plechu pomocí samořezných vrutů 5mm do plechu o délce 50mm se zápustnou hlavou. Střešní lať je k zakoupení ve většině stavebnin již s provedenou impregnací máčecí technologií a stává se tak vhodným materiálem také s ohledem na eliminaci tepelného mostu v konstrukci. Lať je na trapézový plech položena širší stranou. Na uchycenou lať je kolmo vrutem do dřeva 4mm se zápustnou hlavou o délce uchycena OSB deska 12mm, která tvoří „špaletu“ rámu prostupu a to jak vodorovnou, tak svislou částí.

V exteriéru je pak OSB deska uchycena opět pomocí střesní latě do fasádní plochy tvořené opět z OSB desky 15mm. V interéru je OSB deska uchycena přímo k vodorovnému i svislému profilu CW, tvořícím nosnou konstrukci sádrokartonu v místnosti. Uchycení je možné provézt přímo vruty do sádrokartonu o délce 25mm. V interiéru bude OSB deska překryta sádrokartonovou deskou 12,5mm a mezi nimi bude parotesná folie, které přesahuje z vodorovné konstrukce v interiéru. V exteriéru pak bude na OSB desku uchycen obklad v podobě obkladové palubky s perodrážkou.

Mezeru mezi svislým trapézovým plechem stěny kontejneru a OSB deskou, která tvoří „špaletu“ otvoru je třeba vyplnit, aby nedocházelo k nežádoucím průnikům vlhkosti do konstrukce a prostupu vzduch do interiéru (studeného vzduchu v zimě a teplého v létě).

 

Rada na závěr:

Pro vyplnění mezery je vhodné použít hliníkovou jednostranně lepící pásku. Při jejím výběru v obchodě se však rozhodně nenechejte odbít plastovou páskou pouze s hliníkovou vrstvou. Plastová páska s hliníkovou vrstvou má diametrálně jiné vlastnosti oproti té celohliníkové a nepřilne dostatečně k nerovným povrchům jako je OSB deska. Nepřilnutí může v budoucnu představovat velké problémy s vlhkostí v konstrukci a v zateplení, kde může způsobit srážení proudícího vzduchu a vytvářet plísně. Proto při utěsňování dbejte kvality provedení a pokud se vám podaří pásku protrhnout, překryjte ji další vrstvou. Na tomto místě se nevyplatí šetřit. Ale rozhodně neznamená čím více, tím lépe. Zde je na místě odvézt kvalitní práci.

 

Při přepravě kontejnerů v rozpracovaném stavu, jsem si všiml pružení trapézových plechů výplně rámu ve středové části v místě, kde byly už vyříznuté, ale nebyly nikterak vyztužené.

Rám kontejneru je konstruovaný pro nosnost až 200tun. Je třeba si uvědomit, že při přepravě zboží v kontejnerech je v docích stohují prázdné do výšky až 12 kontejnerů nad sebe, plné pak maximálně do výšky 8 kontejnerů nad sebe. Spodní kontejner pak musí unést všechny nad sebou. Prázdný kontejner váží cca 4 tuny, plný až 32 tun brutto, tz. včetně váhy kontejneru. Při přepravě na kontejnerových lodích, pak na kontejnery působí nejenom váha kontejnerů samotných a váha zboží uvnitř, ale také další síly jako je nápor mořských a oceánských vln, kinetická síla pohybu lodi po hladině a další.

I přes to jsem se rozhodl pro jejich vyztužení v místech, kde hrozí největší možnost pružení a to právě ve střední části kontejneru, která byla pro vytvoření většího prostoru pro spojení obývacího pokoje a kuchyně, odstraněna. Vyztužení bylo provedeno pomocí navaření kovového profilu jekl 40x60mm se sílou stěny 2mm po celé délce vyřízlé části a došlo ke spojení horní a spodní části nosného rámu kontejneru. Také v okolí velkých výplní oken jsem tímto profilem připravil rám pro uchycení okna.

Dnešní rady na závěr:

Po svaření kontrukce je vhodné ji ošetřit pomocí nátěru proti korozi. Zvolil jsem nátěr, který se nanáší přímo na korodovaný povrch nebo na svařenou část, pouze se základním odstraněním mastnoty a struzky po svařování. Jde o nátěr Hammerite. Bližší informace o tomto náťěru najdete na stránkách výrobce v češtině.

Součástí soběstačnosti a života bez sítí, je bezesporu také soběstačnost potravinová. Jako malá ochutnávka může působit třeba spolupráce na zpracování kuchyňského odpadu se slepičkami. Kompostér, který máme na zahradě většinou přetékal a bylo nutné ho přehazovat. Tuto práci si však slepičky rády vezmou na starost. Je to kur hrabavý.

Proto jsme si pořídili v drůbežárně Prace kuřice před snůškou a opravdu. Několik týdnů po nastěhování do nového kurníku, který jsme jim s dětmi připravili, začasy slepičky snášet nejprve polehoučku jedno dvě denně a nakonec máme i 6-8 vajíček od 10ti slepiček za den.

Pokud máte možnost a váháte, zda slepičky ano či ne, rozhodně to není náročné domácí zvířátko….

Prostor tvoří stěny a protože jsou pro zachování mobility kontejnerové stavby potřeba stěny lehké, zvolili jsme suchou výstavbu příček ze sádrokartonu.

Základem pro připevnění sádrokartonových desek jsou konstrukce z plechových profilů, které tvoří nosnou konstrukci, která umožní vyrovnat malé nerovnosti a přestože tvoří pevnou konstrukci pro sádrokartonovou nebo sádrovláknitou desku, umožňuje podkladu tzv. „pracovat“ trochu jinak, jako samotné desce. Vetšinou se této vlastnosti využívá při instalaci sádrokartonu v podkrovních místnostech, kde mají dřevněné trámy jiné vlastnosti, jako konstrukce z ocelového plechu, my však toho využijeme ke kompenzaci tepelené roztažnosti ocelového kontejneru, jakožto pevné nosné konstrukce, která navíc při přepravě na návěsu kamionu může být mírně „pracující“. Proto, aby však tato funkce byla výhodou a ne špatnou vlastností, je třeba konstrukci správně poskládat a připevnit.

Pro instalaci nosné konstrukce sádrokartonu z ocelových profilů jsme použili klasickou metodu, kdy do voděodolné dřevotřískové podlahy jsme ocelové profily přichytili vruty do sádrokartonu 3,5mm o délce 25mm (klasické černé provedení) a do stropu (trapézový plech kontejneru 3mm) TEX samořeznými vruty 4mm o délce 15mm (kratší by byly lepší, ale běžně se nevyrábějí) v provedení galvanický zinek. Po obvodových stěnách a pro tenké příčky jsme z důvodu úspory místa použili profily šířky 50mm, pro stěny, kde budou skryty inženýrské sítě jako větší množství elektrorozvodů, odpady a trubky pro vodu, pak profily šířky 75mm.

Pro zakládací lištu do podlahy a stropu jsme použili profil UW. Svislý profil, který se do UW profilu zasune a nastaví podle šířky sádrokartonové desky, se označuje CW. Pro správné usazení profilů a kolmost stěn je důležité použít vodováhu. Detailní popis používaných profilů a označení dalších typů najde kupříkladu na webu Xstavba.cz.

Označení dalších profilů nebudeme více rozebírat, protože strop bude tvořen z dřevěných latí s perkem a drážkou (dřevěný obklad pro krásný dojem z použití přírodních materiálů) a stropní profily tudíž nebudeme používat. Více se o nich dočtete na zmiňovaném webu Xstavba.cz.

A dvě rady nakonec:

Pro dělení profilů s výhodou používáme klasické nůžky na plech se zahnutým ostřím. Je možné je zakoupit ve většině prodejen s nářadím. Vyrábí se pro pravou i levou ruku! Pokud upřednostňujete dělení materiálu řezáním, je možné použít úhlovou brusku. Pokud máte po ruce aku, ušetříte spoustu času. Pokud ji však použijete, je potřeba dodržovat bezpečnost práce a po ukončení řezání je doporučeno ponechat na pracovišti hlídku ještě po dobu 4 hodin ! Přece jen pracujete na dřevěné dřevotřískové podlaze s nástrojem vytvářejícím volně poletující jiskry.

Druhá rada je také ohledně bezpečnosti práce. Při dělení materiálu vznikají ostré hrany! Pracujte opatrně a dávejte pozor na možnost vzniku tržné rány!

Nic naplat. Námořní kontejnery jsou ocelové a tak se při práci s železem neobejdeme bez obloukové svářečky nebo invertoru a šikovného zámečníka, pro kterého není problém vytvořit na spojnici materiálů úhlednou housenku 😀

Aby konstrukce kontejneru zůstala pevnou i po vyřezání trapézového plechu o tloušťce 3mm a to i v místech pro velká okna na jižní straně, taktéž na východní a západní stěně pro okna a dveře, je třeba zachovat masívní vrata kontejneru a kolem dokola rámu je zavařit. Protože mezi vraty a rámem kontejneru je po odstranění gumového těsnění mezera cca 25mm, je třeba do rohu vložit vinkl o rozměru 30x30mm tlouštky materiálu 4mm a mezeru mezi křídly vrat pásovinu šířky 50mm a tloušťky 5mm. Vinkl i pásovinu s rámem a vraty pak spojit obloukovým vařením po celé délce a celém obvodu vrat.

Po dokonalém svaření rámu a vrat je možné pomocí kotoučové brusky odstranit venkovní zámkové tyče, která vrata držela doposud zavřená. Po odřezání zůstanou na rámu kontejneru pouze protistrany zámků, které z rámu vyčnívají jen cca 45mm. Ty můžeme na rámu ponechat, protože taková nerovnost nebude vytvářet problém s tepelnými mosty v zateplení minerální vatou, které bude navazovat bezprostředně na rám.

Vzhledem ke skutečnosti, že se budeme snažit se co nejvíce přiblížit standardu pasívní stavby, je třeba zajistit co největší neprodyšnost stěn objektu, ve kterém bude použita rekuperace vzduchu. To, zda se nám podařilo dosáhnout dobrých vlastností, se bude zjišťovat po dokončení stavby tzv. „blower door testem„. Bližší informace o tomto testu najdete kupříkladu na stránkách EZK CZ s.r.o.). Proto je třeba všechny spáry dobře a neprodyšně utěsnit. V našem případě je třeba utěsnit spáry v konstrukci ocelového kontejneru. Nejbližšími vlastnostmi z hlediska tepelné roztažnosti a přilnavosti k materiálu, se nabízela hliníková samolepící páska, která je běžně dostupná v několika šířkách ve všech stavebninách. Proto jsme ji použili jak pro utesnění svařených spár kolem rámu, tak mezi křídly vrat.

 

Rada na závěr:

Svařená místa profilů a rámu je dobré přebrousit, aby ostré nerovnosti, vzniklé při svařování, nepoškodily pásku, pomocí které spáry utěsňujeme. Případné poškození těsnící pásky radikálně ovlivní zmiňovaný „blower door test“ a nežádoucí tepelný únik objektu. Místa kam pásku lepíme je také dobré odmastit, aby lepidlo dobře na povrch přilnulo.

Už od malička jsem snil o domě, kde nebude třeba kupovat elektřinu, platit vodu ani odpad. Proč to nejde, proč to tak nikdo nechce? Mám pocit, že dnes už to jde, ale mnozí lidé si z přesvědčení hoví stále na tom stejném zahřátém písečku a málokdo se zamyslí a porozhlédne kolem, aby zjistil, že dnešní technologie nám umožňují říct stop!

A teď to pojmeme všechno od základu jinak! Energie a vše potřebné si máme možnost vyrobit sami a nebudeme se spoléhat na ty, kteří to do teď dělali za nás a my si od nich vše kupovali….jednoduše řečeno, je třeba se vymanit z onoho uzavřeného kruhu, který nás stále nutí každý den chodit do práce proto, abychom si vydělali peníze, které obratem utratíme za něco, co si můžeme vyrobit sami. Buhužel jsme díky své pohodlnosti už zapoměli jak na to. Naši předkové to uměli a tak je třeba se poohlédnout do historie.

Konceptem pro energeticky nezávislé bydlení jsou pro mě tyto předpoklady:

• elektrické energie – použití alternativních zdrojů vítr a slunce, případně voda
• voda – využití dešťové vody a podzemní vody ze studny, z objektu bude vystupovat voda vyčištěná, tz. nebude vytvářet odpadní vody a zatěžovat přírodu – voda bude několikráte v domě použita
• odpady – využít odpad jak surovinu pro vyživování skleníku za předpokladu využití degradibilních mycích a čistících prostředků a separačního záchodu
• vytápění – využít přírodních zdrojů a fyzikálních vlastností domu k maximálním úsporám, včetně energie slunce a větru, v případě nedostatku energií dotápění dřevem
• potraviny – zelenina a některé ovoce si pěstovat pomocí akvaponie ve skleníku, který je součástí stavby a kde dochází k předehřevu vzduchu a jeho výměně se vzduchem v domácnosti pomocí rekuperace
• využití materiálů, které si zaslouží recyklaci – námořní kontejnery, přírodní materiály
• objekt není spojen se zemí a je neustále mobilní bez připojení sítí

Vzhledem k tomu, že už přes dva roky nemáme doma televizi a rádio posloucháme minimálně, je jedinou sítí, kterou uvažuji zavézt to takového objektu, konektivita k Internetu. Především proto, abych mohl s vámi sdílet zkušenosti a předávat znalosti, které díky projektu ŽijemeBezSítí.cz získám 😀

 

A nyní bych se s Vámi rád podělil o základní náčrtek, jak by měla taková stavba z námořních kontejnerů, bez přípojky elektřiny, plynu a vody vypadat. První obrázek je nákres 8 leté dcerky a druhý z mojí ruky. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná 🙂

Tak tedy, nastal čas se do projektu pustit na plný plyn. Jde se řezat, budovat a zprovozňovat. Držte nám palce, jedeme z kopce 😀

Hrubá stavba v podobě námořního konejneru je hotová. Po důkladném naplánování rozmístění oken a dveří můžeme přistoupit k vyřezání stavebních otvorů do trapázového plechu výplně kontrukce.

Před samotným vyřezáváním otvorů však musíme zajistit, aby do prostoru mezi kontejnery nepronikala dešťová voda ze střechy. U námořních kontejnerů je totiž dešťová voda odváděna ze střechy přímo na stěnu kontejneru. Způsob odvodu dešťové vody ze střechy je odlišný od způsobu, jakým se voda odvádí ze střechy obytných buňek. V případě obytných buňek se voda hromadí u okrajů střechy a odvádí se vnitřkem profilu nosné kontrukce pod kontejner. Zajištění způsobu v našem případě je však dočasné, protože v budoucnu bude nad střešní částí 400mm tepelné izolace a kromě parotěsné folie pod izolací a paropropustné folie nad izolací, ještě bude na povrchu střešní krytina, tedy běžná pultová konstrukce střechy.

Přes krytinu hotové střechy se dešťová voda nedostane a proto utěsnění postačuje provizorní do doby, než bude konstrukce střechy hotová. Zvolili jsem tedy utěsnění pomocí PU pěny, kterou se spáry ve střeše mezi kontejnery vyplní přímo ze střechy. Pro vyplnění dvou spár o délce 2x12m, jak je viditelné na obrázcích, postačí běžně jedno balení PU pěny o velikosti 750ml, ať už pistolová nebo trubičková. Po zaschnutí vytvoří pěna, na dobu než střechu dokončíme, dostatečně neproniknutelnou bariéru pro dešťovou vodu. Po dokončení kontrukce střechy, pak pěnu mechanicky odstraníme tak, aby bylo možné kontejnery opět rozebrat a převézt je na místo určení.

A nyní můžeme přistoupit už k vyříznutí otvorů pro dveře, které planujeme mezi jednotlivými kontejnery a také dveře a okna na obvodovém plášti objektu. Nejprve jsme vyříznuli otvory pro dveře ve stěnách uvnitř mezi kontejnery a teprve po dodání venkovních oken a dveří dodavatelem, otvory na plášti objektu.

Pro vyřezání otvorů do trapázového plechu tloušťky 2-3mm (dle výrobce kontejneru) je vhodné použít úhlovou brusku o velikosti kotouče 230mm a o výkonu minimálně 2200w. Malou úhlovou brusku pro kotouče průměru 125mm s výkonem do 1200W je vhodné použít pouze pro dořezávání míst, kde se nedostanete tou větší. Nad prací pomocí nůžek na plech nebo pouze s menší úhlovou bruskou vůbec nepřemýšlejte. Plech je dosatečně silný na to, aby jejímu výkonu odolal a mohli by jste ji lehce odrovnat už na relativně malém kousku řezu.

Při řezání otvorů je třeba také počítat s váhou plechu, která není malá. Proto je vhodné začít spodní částí a následně doříznout část horní. Plech vlastní vahou spadne dolů a neskřípne kotouč úhlové brusky. Doporučuji také nevyřezávat naráz větší kusy trapézového plechu jak cca 4m2. I takový kousek je dost těžký, aby jej byli schopní přepravit v rámci kontejneru nebo do jeho blízkého okolí, v rukách dva lidé. Větší kusy se nevhodně kroutí a protože po úříznutí mají ostré hrany, je jejich přeprava ručně, a to i v rukavicích, velmi nebezpečná.

Bezpečnost není dobré podceňovat při jakékoliv práci a ikdyž ji budete dodržovat, přeji při práci hodně štěstí.

Základem a hrubou stavbou pro naše nové obydlí jsou námořní kontejnery. Námi pořízené kontejnery se běžně označují jako „40HC“. Pokud bychom rozebrali označení „40HC“ zjistili bychom, že tento typ kontejneru je 40 stop dlouhý, což je 12,036 metrů a v provedení „HC neboli High Cube“ má kontejner výšku 2,697m. Jedná se o venkovní rozměry kontejneru. Vnitřní prostory jsou cca o 11 cm menší. Běžný kontejner „40“ má výšku pouze 2,392m a nebyl by tedy vhodný pro vytvoření prostorů pro bydlení. Výška místnosti, kterou udává norma je 2,5m. Výtah z normy pojednávající o výšce místností v obytných prostorech rodinných domů je kupříkladu zde.

Tři takové kontejnery, tedy „40HC“ nám právě dnes dovezla a složila přepravní firma na připraveném místě na pozemku, kde budeme nové obydlí vytvářet. Hotový dům pak následně převeme na místo, kde budeme bydlet. Proto jsme pro podložení kontejneru použili pouze „dočasné“ řešení v podobě betonových obrubníků. Na místě, kde bude dům stabilně stát bude pak použito zemních vrutů. Této metodě zakládání staveb se budeme více věnovat až v posledních kapitolách, těsně před dokončením objektu, při jejich realizaci.

Protože se kontejnery nacházejí na relativně nestabilním podloží, je nutné je před zahájením úprav spojit pevně mezi sebou. K tomu jsme použili šroubů M20, tedy průměru 20mm a délky 120mm (stačilo by i 100mm) s šestihranou hlavou, které je možné běžně koupit v železářství. Do proti pak dvě matice M20 a mezi velkoplošné podložky. Velkoplošné podložky běžně vyráběné pro šroub M20 bez problémů dostačují. Používají se kupříkladu pro podložení při spojování trámoví. Také jsme zvolili zinkovanou varinatu šroubu, abychom se vyhnuli problémům se zarezivěním při demontáži sestavy při přepravě. Pro utažení šroubů je potřeba stranový klíč velikosti 30 a gola klíč s oříškem 30mm. Do otvorů v rohovém prvku kontejnerů se sice vlezou bez problémů oba, ale pokud by jste chtěli dotáhnout spojení pomocí dvou běžných stranových klíčů, bez použití gola ráčnového klíče, hodně by jste se nadřeli s jejich neustálým otáčením. Spojení všech kontejnerů, při použití ráčnového gola klíče, jednomu technikovi nezabralo více jak 40 minut. Celkem šlo o 8 spojení rohových dílů, takže 8 šroubů, 16 matic a 16 velkoplošných podložek.

Každá konstrukce domu vyžaduje pevné základy. Je to nejdůležitější část hrubé stavby, protože bez pevného a dobře odizolovaného základu se sebelepší stavba rozboří a bude nevhodně „pracovat“. Výhodou stavby domu z kontejnerů je možnost vybírat z velkého množství základů od betonové základové desky (což je nejběžnější řešení) až po zemní vruty, které se používají pro lehčí stavby. Váha jednoho prázdného kontejneru je cca 4 tuny, tudíž včetně vybavení a vestavby by se měl pohybovat kolem 6ti tun. Cestava tří vybavených kontejnerů by tedy měla vážit necelých 18tun.

Protože však bude výroba našeho domu z kontejneru probíhat na dočasném místě a následně po dokončení bude přesunuta na své stálé místo, zvolili jsme dočasné založení stavby s ohledem na požadavek o uvedení pozemku do původního stavu po dokončení a odvezení hotového řešení.

Dnes vám tedy přinášíme pár fotografií z přípravy pozemku, kde budou kontejnery uloženy. Co nevidět nám je dovezou 😀

 

 

Dnes jsem se zůčastnil konference Energetická soběstačnost (KES), která proběhla od 10:00 na výstavišti v Brně (sál P3) během veletrhu Amper 2016.

V průběhu konference vystupovali řečníci z firem pracující s technologiemi fotovoltaických panelů, měničů a technologií umožňujících využít solární energie, ale také síly větru a získávání tepla z okolního prostředí. Přednášející přinesli také informace o nových možnostech ukládání energie v době přebytku, aby bylo je možné použít v době nedostatku. Celý program najdete zde.

Pořadatelem a organizátorem konference „Energetická soběstačnost“ je p. Ing. Jaroslav Dorda, který je zároveň provozovatelem webu www.solarninovinky.cz

Bylo příjemné se účastnit této báječné akce.

Pozdravné video z konference: